Často se o tomto tématu diskutuje a každý kávař má na prospěšnost kávy pro lidský organismus svůj názor. V tomto článku si však ukážeme, jak je tomu doopravdy. S potvrzením, nebo vyvrácením teorie v tomto článku pomůžou studie, které se zabývají podobnou otázkou.
Kofein – dobrý sluha, ale špatný pán.
Jedním z předmětem zmiňované studie je právě kofein. Většina lidí pije kávu kvůli stimulačnímu efektu, za který může zmiňovaný kofein. Káva je dokonce tak populární, že je 2. nejoblíbenějším nápojem v USA a také hlavním zdrojem kofeinu dospělé populace. Studie dále uvádí, že při konzumování bezpečné dávky 2-3 šálků denně mohou vznikat pozitivní účinky nápoje na lidské zdraví.
Kofein stimuluje, jelikož se váže na adenosinové receptory v těle. Tím potlačuje, nebo spíše odsouvá únavu a také vyplavuje dopamin – hormon štěstí. Nesmíme zapomenout ani na kofeinové metabolity, které mají podle další studie pozitivní vliv na kognitivní funkce. Dále kofein zrychluje metabolismus v těle a fyzický výkon, což můžou ocenit zejména sportovci. Také vyplavuje adrenalin, který v těle zvyšuje prokrvení a činnost CNS. Při vysokých dávkách však může být škodlivý a způsobovat bušení srdce, nespavost a úzkosti.
Zde však narážíme na další kámen úrazu – závislost. Jelikož se kofein v těle váže na zmiňované adenosinové receptory, může vznikat rezistence a závislost. Tělo si prostě říká o více kofeinu, protože si již zvyklo na svůj standardní denní příjem, který už mu však nestačí. Pokud se již dostáváte na šílená čísla typu 10 káv denně, nejlogičtější bude přestat na chvíli pít kávu, aby se receptory mohly resetovat. V tom je však další problém, člověk se po vysazení kávy cítí ještě více unavený než předtím, což ho ve finále opět nutí pít kávu.
Další důležité bioaktivní složky
Káva je vlastně velmi složitá, kromě kofeinu obsahuje stovky dalších bioaktivních látek. Valná většina z nich jsou tělu velice prospěšné a mohou dokonce sloužit jako prevence pro léčbu závažných onemocnění. Například kyselina chlorogenová, kyselina kávová a hydroxyhydrochinon. Tyto látky údajně snižují výskyt diabetu mellitus, různých druhů rakoviny, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.
Tuková složka kávy, jako například kafestol a kahweol, působí jako ochrana proti některým maligním buňkám modulací detoxikačních enzymů. Na druhou stranu ve větší míře zvyšují hladinu sérového cholesterolu a působí podobné komplikace jako kofein.
Shrnutí – kávu ano, nebo ne ?
Ano, ovšem v přiměřených dávkách, maximálně 2-3 šálky kávy za den. Dozvěděli jsme se, že káva skutečně obsahuje tělu prospěšné látky, ale jak se říká – všeho moc škodí a dobrého po málu. Navštivte nás někdy v Holešovické tržnici, zvu vás na skvělou a zdravou ranní kávu.
